Τετάρτη 18 Ιουνίου 2008

ΤΖΕΝΗ ΣΤΡΑΛΛΑ

Αργεί να ξημερώσει
Το σώμα προσπαθεί να βολευτεί
Σε στρώμα αταίριαστο
Η νύχτα χαίρεται
Τα μουσκεμένα σεντόνια
Τα μπερδεμένα μαλλιά
Τ'αγκυλωμένα άκρα
Η νύχτα χαίρεται
Το αργοκύλισμα του ρολογιού
Τα μαγκωμένα στόματα των πουλιών
Μακριά ένας ήχος κι ύστερα κάποιος άλλος
Ένα παραθυρόφυλλο που τρίζει
Μια παρουσία... κάπου
Αχ δεν χαράζει ν'άνοίξει ο ορίζοντας
Να καθαρίσει το μυαλό
Η Ανατολή είναι πάντα μια υπόσχεση
Κι η νύχτα ξεφτισμένη ουτοπία
που χασμουριέται αδιάκριτα
Σώμα βαρύ...
που το μυαλό δεν λέει να ελευθερώσει
Πως ν'απαντήσει ο ερωτήσας
Νεκρές?
Δεν υπάρχει οργή
Μόνο εξάντληση
Η αγρύπνια την ποτίζει...
Αχ ας χαράξει
Να βρώ ένα σύννεφο
Να ξεχαστώ ακολουθώντας το
Ως να με πάρει ο ύπνος...
Τζένη Στράλλα
******
Oziosa l'alba
Il corpo cerca di accomodarsi
sul materasso scompagnato
La Notte rallegra e gioca con
Le lensuole bagnate
I capelli intrecciati
ed i piedi in Anchilosi.
La Notte rallegra e gioca con
la lentezza dell'orologio
e la bocca incastrata degli ucceli
Lontano un rumore
e dopo un altro ancora
Una finestra che scricchiola.
In qualche parte una presenza...
Oh non arriva l'aurora
per chiarire l'orizzonte
per pulire la mente.
L'alba e' sempre una promessa
e la notte un' utopia sfilacciata
che sbadiglia indiscreta.
Pesante e' il corpo
che non vuole liberare la mente
Come puo' rispondere a chi domanda?
Defunti?
Non esiste rabbia
solo esaurimento che l'insonnia lo irriga...
O desidero il ritorno dell'alba
per trovare una nuvola
e lasciarmi perdere seguendola
Fino all'arrivo del sonno...
Tzeni Stralla
Trad. Lunapiena

Δεν υπάρχουν σχόλια:

Δημοσίευση σχολίου

Ευχαριστώ για την επίσκεψη.
Grazie per la tua Gentilezza.

Lunapiena